Orbit Klub

Korunkami se v současné době ošetřují převážně neživé zuby, u kterých došlo k výrazné ztrátě zubních tkáni. Na rozdíl od fazet se v tomto případě nenahrazuje pouze přední plocha zubu, ale celá viditelná část zubu. Po přípravě zubu a otisku se v laboratoři zhotoví korunka, která se na pahýl zubu upevní cementem. Po celou dobu výroby korunky (trvá přibližně 10 pracovních dnů) jsou zuby opatřeny provizorními korunkami.

Ošetření zubu korunkou předchází precizní ošetřeni kořenových kanálků. Teprve do takto ošetřeného zubu se upevňuje kovová kořenová nástavba. Zavádí se do předvrtaného kořenového kanálku, představuje tak nosný základ budoucí korunky a zároveň přenáší žvýkací síly do kořene. Dnes se velmi často volí tzv. adhezivní typ kořenové nástavby. Jedná se o sklolaminátový čep, který je stejně pružný jako zubovina. Dochází tím k výraznému snížení rizika prasknutí kořene při nárazu na zub, např. při kousání tvrdé části potravy.

Adhezivní typ kořenové nástavby současně umožňuje ponechat zbylé zubní tkáně. Speciálním materiálem se dostavuje pouze chybějící část vlastního pahýlu. Navíc se jedná o vysoce estetické řešení a má tedy své velké uplatnění u předních zubů. Využit sklolaminátové čepy není možné u zubů s defektem zasahujícím výrazně pod dáseň a současně u pacientů se špatnou hygienou.

Definitivní korunky jsou metalokeramické (vnitřní část korunky tvoří kovová kapička a na ní je napálena keramická vrstva) nebo celokeramické (kapička je tvořena tvrdým a houževnatým keramickým materiálem). Korunky mohou být nasazeny na živém zubu, na zubu mrtvém s přeléčenou dření i na implantátech.