Češi a Slováci se neusmívají, ukázal průzkum

Průzkum, realizovaný společností STEM/MARK, zjistil několik zajímavých postřehů o tom, jak Češi a Slováci vnímají úsměv a také neblahé zjištění, jak málo se na své okolí sami usmívají.

Paradoxem je, že 99 % z nich by si přálo, aby se na ně cizí lidé usmívali mnohem více, ale většina (68 %) se aktivně nesnaží přemáhat špatnou náladu a usmát se na své okolí. Tři čtvrtiny dotazovaných také souhlasily, že Češi a Slováci se usmívají méně, než ostatní národy. Zajímavé je srovnání odpovědí mezi respondenty z České a Slovenské republiky. Oba tábory tvrdí, že se druhý národ usmívá více. Slováci v 62 % případů vypověděli, že Češi se usmívají více než oni. Podobný počet (61 %) Čechů si myslí totéž naopak o Slovácích. Srovnání těchto odpovědí značí hlavně to, že jsme velmi kritičtí k vlastním řadám a k lidem, mezi kterými se každodenně pohybujeme.

Rozdíl v četnosti usměvavých lidí je také znát v porovnání všedního dne a víkendu. Ve všední den kolem sebe vidí převahu usmívajících se lidí pouze 2% respondentů. Víkendy jsou o něco lepší – ale i zde potkává většinu usměvavých lidí pouze 23% Čechů.

Z průzkumu vyplynulo, že ženy jsou usměvavější než muži, stejně tak se více usmívají mladší lidé do 29 let oproti starším. Z výsledků můžeme deklarovat, že úsměvy od okolí považují pro vlastní spokojenost za nejdůležitější vysokoškolsky vzdělané ženy do 29 let. Platí zároveň, že čím mladší a vzdělanější lidé, tím častěji uvádějí, že se Češi oproti jiným národům usmívají méně. Tito respondenti tak zřejmě usuzují na základě zkušeností z cestování a osobního kontaktu s cizinci, protože obvykle se jim tato příležitost nabízí častěji než starším ročníkům. Za nejusměvavější národy považujeme Italy, Španěly, Francouze a Američany.

Úsměvy nejraději věnujeme našim blízkým. Na partnera se často usmívá 20 % dotázaných a 19 % z nás vykouzlí na tváři úsměv děti a kolegové (17 %).

A proč se tedy neusmíváme? Téměř třetina se domnívá, že prostě a jednoduše nemáme důvody. Stejný počet dotazovaných se odvolal na národní mentalitu a čtvrtina tvrdí, že život je těžký a není k smíchu. Čtvrtina respondentů potvrzuje relativní uzavřenost Čechů, protože svůj úsměv si schovávají do soukromí.

Na základě těchto výsledků bohužel nemáme být v oblasti úsměvů na co hrdí. Usmíváme se málo a neradi. Ale téměř každý říká, že pokud by tomu bylo v okolí jinak, jeho život by byl veselejší. Tak proč nezačít u sebe a třeba i bezdůvodně se občas jen tak na někoho neusmát?