Bělení zubů
Bělení zubů prováděli již staří Egypťané pomocí přírodních materiálů – sody a popelu. Profesionální bělení pod dohledem zubního lékaře se praktikuje více než 150 let. Bílé zuby zvyšují atraktivitu, sebevědomí a omlazují.
Bělení zubů je chemický proces, při kterém aktivní molekuly oxidů uvolňované ze sloučeniny peroxid vodíku nebo karbamid peroxidu pronikají mezi krystaly skloviny, kde odbarvují usazené pigmenty. Bělící účinek je viditelný, ačkoli zubní sklovinu prakticky nijak nezmění. Je tomu tak proto, že asi 2 % skloviny zubu jsou organického původu a podílejí se na zabarvení zubů. Celých 98 % jsou krystaly anorganického původu a oxidy na ně nepůsobí.
Barva zubů je u různých lidí odlišná. Některé zuby jsou podbarveny do žluta, některé do šeda, jiné jsou průsvitné. Přirozená bělost zubů se obvykle stanovuje podle odstínu bělma očí daného jedince – nikdy by odstín zubů neměl mít světlejší než bělmo očí.
Nikdy nelze předem určit, jakého stupně zesvětlení se bělením dosáhne a jak dlouho to bude trvat. Výsledek je závislý na stupni a typu zabarvení zubů. Nejpomaleji se zuby zesvětlují u kuřáků. Bělení je bezpečné, pokud jsou zuby a dásně zdravé a provádí se pod odborným dohledem. Musí být také vyloučena rizika, jako jsou alergie, těhotenství, poruchy vývoje skloviny atd. Před každým bělením je nutné, aby měl pacient ošetřeny všechny kazy a nevyhovující výplně a aby měl odstraněn zubní kámen. Dásně musí být bezpodmínečně před bělením zdravé!
Existují dvě metody bělení zubů - domácí a ordinační.
Domácí bělení
Domácí bělení je pomalejší, ale levnější. Zubní lékař nebo dentální hygienistka nejprve sejme otisk pacientovy horní a dolní čelisti. Z otisků se vyrobí sádrové odlitky a podle nich se ve speciálním přístroji vytvarují průhledné plastové nosiče (bělicí formy). Při příští návštěvě je pacient podrobně poučen o průběhu bělícího procesu, obdrží nosiče a instruktáž jak do nich správně aplikovat bělící gel. Nosiče s gelem se nosí několik hodin během dne nebo se nasazují na noc. Záleží na druhu a koncentraci gelu. Během bělícího procesu dochází pacient na kontroly, dokud nedosáhne požadované bělosti zubů. Bělící proces trvá několik dní, záleží na původním zabarvení zubů a na tom jak rychle se zuby zesvětlují. Během této doby a 3 dny po ukončení bělení, kdy se ustaluje konečný odstín zubů, musí pacient dodržovat tzv. „bílou dietu“. To znamená, že požívá pouze potraviny neobsahující barevné pigmenty, nesmí kouřit, pít kávu, čaj, červené víno a jiné barevné nápoje ani konzumovat potraviny s výraznými pigmenty (např. kečup, sójová omáčka, červená paprika, mrkev apod.).
Důležité pravidlo pro domácí bělení: používejte spíše méně gelu, a pokud přeteče z nosiče, ihned jej papírovým ubrouskem nebo kartáčkem odstraňte, tak aby nedošlo ke dráždění a poškození dásní. Bělíme zuby, ne dásně!
Ordinační bělení
Ordinační bělení je rychlejší, ale dražší. Provádí přímo v ordinaci a trvá 60 - 90 minut. Pro tento typ bělení se používá koncentrovaný peroxidový gel, který zaručuje okamžitý výsledek. Nejprve zubní lékař nebo dentální hygienistka důkladně očistí zuby rotačním kartáčkem a leštící pastou. Poté izoluje dásně speciálním gelem, který je chrání. Když jsou dásně (případně citlivé zubní krčky) dokonale izolované, aplikuje se bělící gel na povrchu zubů. Gel se na zubech ponechá několik minut, poté se opláchne vodou a tento postup se několikrát opakuje. Na závěr jsou zuby fluoridovány.
Při žádném bělení se nemění barva bílých výplní, korunek či můstků tak intenzivně jako barva vlastních zubů. Pokud chcete výraznější změnu barvy zubů, počítejte s výměnou výplní, korunek a můstků nebo si nechte zuby vybělit před jejich zhotovením.
Během bělení může dojít k:
1) citlivosti zubů (zejména na horké či studené)
Může se vyskytnout u obou druhů bělení. Zuby se mohou stát dočasně citlivé na horké a studené nápoje či jídlo. Tato reakce zpravidla odezní do 2 dnů. Pocit citlivých zubů by měl být vždy oznámen zubnímu lékaři nebo dentální hygienistce, kteří poradí jak dál postupovat.
2) podráždění dásní
Vyskytuje se pouze u domácího bělení, kdy může dojít ke kontaktu bělicí látky s dásní. Aby se minimalizoval tento problém, stomatolog nebo dentální hygienistka upraví okraj bělicího nosiče, tak aby se dásně téměř nedotýkal.
