Ústní hygiena u hendikepovaných pacientů
Hendikep lze stručně charakterizovat jako dlouhodobé nebo trvalé omezení přirozených aktivit člověka, které zvyšují riziko vzniku dalších onemocnění, tedy i zubního kazu a dalších nemocí úst. Základním problémem tkví v hygieně dutiny ústní, v nemožnosti zvládnout techniku čištění zubů, ve správné výživě a v pravidelných kontrolách u zubního lékaře.
Už od raného věku je nutné vštěpovat dítěti hygienické návyky. Čištění zubů musí být stejnou samozřejmostí jak pro zdravého člověka, tak pro postiženého. Nedostatky v hygieně se brzy projeví bolestí zubů, kazy, záněty.
Pro dokonalou ústní hygienu je nutné pořídit si kvalitní zubní kartáček, vhodný mezizubní kartáček, zubní pastu, nejlépe s vyšším obsahem fluoridů, ale nízkou pěnivostí. Osvědčují se elektrické zubní kartáčky, zubní kartáčky s prodlouženým držákem, různě upravené a přizpůsobené mezizubní kartáčky, zubní nitě s držákem nebo pravidelné žvýkání žvýkaček bez cukru. Zubní plochy je potřeba stírat dolů od dásně a spodní od dásně nahoru. Velkým pomocníkem při předcházení onemocnění v dutině ústní jsou fluoridové a chlorhexidínové preparáty. Je možné je aplikovat ve formě gelů nebo roztoků – vytíráním, vyplachováním nebo s pomocí ústní sprchy.
Pokud dokonalou techniku nezvládne handicapovaný sám, je třeba, aby mu zuby vyčistil pečovatel. Na pravidelnou kontrolu u stomatologa nesmíme zapomínat. Preventivní prohlídky jsou bezplatné. Pocity strachu ze zubaře lze obvykle odstranit vhodnou psychologickou přípravou. Pokud není možné situaci v klidu zvládnout, je na místě domluvit si s lékařem případnou medikaci a postup. Jistě je také dobré poohlédnout se po lékaři a dentální hygienistce, kteří mají zkušenosti s ošetřováním handicapovaných a jsou dostatečně trpěliví.
I u těžce handicapovaného člověka lze kvalitní péčí zachovat zdravý chrup a vyloučit tak zdravotní i estetické komplikace, které plynou z jeho poškození.
