Slovníček pojmů
ageneze - vrozené chybění orgánu nebo jeho části (např. zub)
alveolární kost - kostěný výběžek horní a dolní čelisti, ve kterém jsou upevněny zuby
amalgám – plomba, výplň - studená slitina stříbra, rtuti, cínu a mědi,
antiseptický - zamezující nákaze mikroby
amalgamová korunka - rozsáhlá amalgámová výplň při velkém poškození zubu,
aproximální - mezizubní
aspekce - zkoumání, prohlídka
augmentace - operativní zákro, vložení kostního štěpu či bioaktivního materiálu
bite-wing technika - skusový snímek, zachytí korunky zubů horní i dolní čelisti.
brachyodontní - zuby s omezeným růstem
deep scaling - odstranění subging. plaku a zubního kamene
dentice - soubor zubů
dentální nit - prostředek k čištění mezizubních prostor, syn. floss, vlákno,
dentální hygiena - soubor činností – péče o zuby a dutinu ústní
dentin - tvoří největší masu zubu, korunku i kořen, je tvrdý asi jako kost
DiagnoDent - laserový vyhledavač
difyodontní - nejprve narůstá mléčný zub, později je nahrazen novým
estetická výplň - výplň, která má barvu zubu, není tedy na zubu patrná
fermentace - chemická reakce za přítomnosti enzymů
fisurální - v trhlině, v rozštěpení
generování ozonu - vytváření podle určitých pravidel
gingiva - dáseň, sliznice bezprostředně okolo zubů
kyretáž - odstranění obsahu parodontálního chobotu
halitóza - zápach z úst
homodontní - všechny zuby mají stejný tvar
heterodontní - jednotlivé zuby jsou druhové specifické - rozlišné
Heal Ozone - přístroj k léčbě zubního kazu pomocí ozónu
hypodoncie - snížený, neúplný vývin zubů
hypselodontní - zuby trvale rostoucí
chemické podněty - reakce na sladké, slané či kyselé
implantát (zubní) - titanový váleček nebo čepelka, která se zašroubuje do předvrtané kosti v místě chybějících zubů
index PBI - pomocí kterého hodnotíme krvácení a stav v oblasti mezizubní papily
index CPITN - sloužící k posouzení onemocnění parodontu a potřeby jeho terapie
intaktní chrup - nedotčený, nepostižený
kalcifikace - vápenatění
kariézní - zubní kaz, dlouhodobý zánět kosti
kompozitní materiál - materiál v barvě zubu, která se v plastickém stavu vkládá do zubu, tuhne samovolně nebo po osvícení intenzivním světlem
korunka zubu - 1. část zubu, která ční do dutiny ústní a je krytá sklovinou
2. laboratorní výrobek, náhrada přirozené korunky
kořen - část zubu lokalizovaná v kosti čelisti, podle druhu má zub 1 až 3 kořeny
kořenová nástavba - kovový čep fixovaný do kořene zubu s ošetřeným kořenovým kanálkem, umožňující využití samotných kořenů zubů k protetickým restauracím
kořenová výplň - hmota, která po endodontickém ošetření vyplňuje kořenový kanálek
KPE - index značící chybějící zub, plombovaný nebo vytržený
léze - anatomické poškození, porucha struktury
mandibula - dolní čelist
maxilla - horní čelist
měkký zubní povlak - vrstva mikrobů a jejich produktů na povrchu zubů, hlavní příčina zubního kazu a zánětů dásní
mezizubní kartáček - prostředek ústní hygieny, slouží k čištění mezizubních prostor
mezizubní papila - dáseň v mezizubních prostorech
modifikace - obměna, úprava
monofyodotní - zub vyrůstá jednou za život, není nahrazován
oligodoncie - neúplný počet zubů
orální zdraví - ústní zdraví
ortodoncie - obor zabývající se léčbou vrozených i získaných poruch postavení zubů a čelistí
ortodontická vada - chybné postavení zubu, skupin zubů, nebo čelistí navzájem
otevřená kyretáž - chirurgický zákrok na parodontu spočívající ve vyčištění parod. chobotu po odklopení (různě rozsáhlém) mukoperiostálního laloku pod přímou kontrolou zraku, prováděný samostatně či v rámci jiné operace parodontu
otisk - výsledek otiskování
otiskovací hmota- materiál k provedení otisku, různé druhy
otiskování - registrace situace v ústech plastickou tuhnoucí hmotou, slouží k přenosu informace do zubní laboratoře
plakoidní - šupinovitý, malé izolované útvary často kuželovitého tvaru
parodontitida - pokročilý zánět dásní postihující kost dásňového výběžku, nejčastější příznak
je krvácení dásní a pohyblivost zubů
parodontologie - obor stomatologie zabývající se léčbou onemocnění závěsného aparátu,
nejčastěji zánětu dásní a parodontitidy (lidově paradentóza)
panoramatický - umožňující široký rozhled
pečetění fisur - postup (nanesení hmoty) k zamezení vzniku zubního kazu na rýhách zubů
periodoncium - závěsný aparát zubu, vlákna, na kterých je zub upevněn v kosti
plak - biofilm – vysoce organizované společenství různých bakterií adherujících k povrchu zubu
primární - prvotní, základní
prohlídkovost - počet preventivních prohlídek určitého počtu dětí za rok
pufrovací schopnost - schopnost slin tlumit výkyvy, udržet v rovnováze
pulpa - zubní dřeň
recidivující - opakující se
root planing - odstranění povrchní (intoxikované a antigenně změněné) vrstvičky tvrdých zubních tkání z povrchu zubního koř. S jeho následným ohlazením
sanace zubu - ozdravění, vyléčení
scaling - profesionální odstranění plaku a zubního kamene supra- i subgingiválně, (někdy je termín užíván jen pro subging. Oš.)
semihypselodontní - zuby s prodlouženou dobou růstu
sekundární - druhotný, vedlejší
soloprofylaxe - způsob péče o zuby
skloionomerní cement - estetický výplňový materiál, váže se chemicky k tvrdým zubním tkáním
sklovina - nejtvrdší zubní tkáň, nejpovrchovější vrstva na korunce zubu
stomatochirurgie - obor zabývající se ambulantními chirurgickými zákroky v ústech v místním znecitlivění (extrakce zubu, incize, apod.)
Streptococus mutans - bakterie, zapříčiňující vznik zubního kazu
taktilní - dotyková, hmatová metoda
termické podněty - schopnost cítit chlad či teplo
ústní hygiena - soubor metod k odstraňování měkkého zubního povlaku za použití různých
pomůcek
uzavřená kyretáž - nechirurgický zákrok, obvykle prováděný bez odklopení mukoperiostálního laloku v rámci iniciální terapie parodontitidy
zdravé zuby - projekt na podporu a šíření prevence zubního kazu
zubní cement - kryje povrch kořene, který je ukryt v kosti
zubní dřeň - živá tkáň uvnitř zubu obsahující cévy a nervy, "nerv"
zubní kaz - poškození tvrdých zubních tkání způsobené měkkým zubním povlakem,
nejčastější onemocnění u lidí vůbec
