Můstek
V případě, že pacient přijde o jeden nebo více zubů z jakéhokoliv důvodu, vzniká v zubním oblouku různě velká mezera. To je z hlediska funkce chrupu nežádoucí, jelikož zuby na obou stranách mezery se svými přirozenými pohyby začnou postupně sklánět do mezery a někdy se dokonce i povysune zub v protilehlé čelisti, protože nemá na co nakusovat. Jelikož jsou takové defekty velice neestetické a navíc takový chrup i ztrácí funkčnost, je třeba po ztrátě zubu co nejdříve vytvořit protetickou náhradu.
Můstek si své jméno vysloužil tím, že nahrazuje jeden nebo více zubů a je ukotven na obroušených pilířových zubech, které jsou většinou na okraji mezery. Tudíž ho lze přirovnat ke skutečnému mostu. Pro lepší představu – pokud pacient přijde během autonehody o všechny čtyři horní řezáky, zubní lékař mu nabrousí špičáky popřípadě první premoláry na každé straně, vše otiskne a odešle do laboratoře. Laborant pak na sádrovém modelu vytvoří jakýsi most ukotvený na obou špičácích a premolárech a mezi nimi ho vytvaruje a obarví tak, aby vypadal jako čtyři řezáky. Správně zhotovený můstek z estetického materiálu je na první pohled nerozeznatelný od skutečných zubů. Nevýhodou tohoto řešení je nutnost obrousit vždy sousední zuby vedle ztraceného zubu, který nahrazujeme. Ve skutečnosti tedy náš popsaný příklad bude sestávat z osmi členů - čtyřech korunek (na původně zdravých zubech) a čtyřech mezičlenech (nahrazované řezáky).
